Píseň o Svaté Tváři

Hvězdou žití, vůdcem mým je Svatá Krista Tvář,

krok můj řídí světlem svým, vysílá jasnou zář.

Tys můj eden slzavý, můj sladký Ježíši!

Slzy, pot krvavý, mé hoře utiší.

Vy krvavé perly, zářící slzy,

ozdobte, okrášlete Ježíšův zrak!

Nechť slzy mé v úsměv promění brzy

Milost tvá, kéž zničí zármutku mrak!

V tichu svatém, v samotě, chci Tebe potěšit;

zcela chci jen žít pro Tebe, láskou se utišit.

Tvé svaté Tváře krásu ukryl jsi přede mnou;

přehojnou získal spásu bezměrnou láskou svou.

Domove jediný, říše mé lásky, květná lučino, útulkem buď!

Zářné ty slunce, vy lilijí svazky, v zajetí útěchou naplňte hruď!

Tys můj klid, štěstí moje, Tys mého srdce ráj;

myrhou jest oko Tvoje, planoucí lásky taj.

Tu myrhu ve hruď vložím, chci podobnou Ti být,

a písní řadu složím: jen Tobě budou znít!

Ó, přesvatá Tváři, touhu slyš vroucí:

Skrytou chci, neznámou před světem být!

Nic srdce neplní – jen přání žhoucí:

Tvou chci být nevěstou, Tobě jen žít!

Rozněť v srdci lásku zas, zapal ohněm duši!

Tváře své jí vtiskni jas, ať ji oběť zkruší!

Dej mi hojnost milosti, uděl živou víru,

abych duše v milosti vedla k nebes míru.

Hojné žni zas se mi milost naskýtá:

pšenici lásky Ti mohu zas mlít!

Kéž rtů Tvých polibek v nebi mne vítá:

Dej mi svou Svatou Tvář na věky zřít!