Modlitba za pokoru
Modlitba za pokoru
Ó, Ježíši, když jsi byl Poutníkem na zemi, řekl jsi: "Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek." Ó mocný panovníku Nebe, má duše opravdu nachází odpočinek, když tě vidí, jak se v podobě a přirozenosti služebníka ponižuješ a dokonce myješ nohy svým apoštolům. Pak si vzpomínám na slova, která jsi vyslovil, abys mě naučil pěstovat pokoru: "Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já ... sluha není větší než jeho pán ... Když to víte, blaze Vám, pokud to také činíte." Já chápu, Pane, tato slova vycházející z tvého tichého a pokorného Srdce; s pomocí tvé milosti chci podle nich jednat.
Chci se pokorně ponížit a podrobit svou vůli vůli svých sester, nebudu jim v ničem odporovat ani zjišťovat, zda mají nebo nemají právo rozkazovat mi. Nikdo neměl toto právo vůči tobě, můj Milovaný, a přece jsi poslouchal nejen Pannu Marii a sv. Josefa, ale dokonce své katy. Vrchol tvého ponížení vidím teď v Hostii. Jakou pokoru projevuješ, božský Králi slávy, když ses podřídil všem svým kněžím bez rozdílu, jestli tě milují, nebo bohužel jsou v tvé službě lhostejní či chladní ... Na jejich výzvu sestoupíš z Nebe, oni mohou posunout hodinu sv. oběti dopředu i dozadu, ale ty jsi vždy ochotný ...
Ó, můj Milovaný, jak tichý a pokorný srdcem mi připadáš pod závojem bílé Hostie! Nemusíš se více ponižovat, abys mě naučil pokoře, a jako odpověď na tvou lásku i já chci toužit, aby mě moje sestry vždy stavěly na poslední místo a abych se přesvědčila, že to místo mi patří.
Úpěnlivě tě prosím, můj božský Ježíši, sešli na mě pokoření pokaždé, když se budu pokoušet vyvyšovat se nad ostatní.
Vím, můj Bože, že pyšnou duši ponižuješ, ale té, co se ponižuje, dáváš věčnou slávu, proto se chci zařadit na poslední místo, chci mít podíl na tvém ponížení, aby "jsem měla podíl s tebou" v nebeském království.
Pane, ty znáš mou slabost! Každé ráno si umiňuji, že budu pěstovat pokoru, a večer uznávám, že jsem spáchala ještě víc hříchů pýchy, a proto mám pokušení dát se znechutit, ale já vím, že i znechucení pochází z pýchy. A tak chci, můj Bože, vložit svou naději jedině v Tebe; protože ty můžeš všechno, prosím tě, dej, aby se v mé duši zrodila ctnost, po které toužím. Abych dosáhla tuto milost tvého nekonečného milosrdenství, budu si velmi často opakovat: "Ó, Ježíši, tichý a pokorný srdcem, přetvoř mé srdce podle svého Srdce!"
Amen.
