ct. Ildebrando Gregori

Ildebrando Gregori se narodil 8. května 1894 v Poggio Cinolfo v Itálii. Jeho křestní jména jsou Alfredo Antonio. Jako dítě navštěvoval klášterní kostel sv. Františka z Assisi, kde pocítil touhu po řeholním a kněžském životě. Dne 4. července 1909 zahájil svůj noviciát v Kongregaci sv. Silvestrina, která vychází z řehole sv. Benedikta v klášteře Monte Fano, a přijal řeholní jméno Ildebrando. Následující rok složil své první sliby a o tři roky později sliby věčné. Když vypukla 1. světová válka, musel i jako seminarista narukovat. Byl přidělen jako ošetřovatel k nemocným a později byl povýšen na desátníka 20. oddílu. 
Po svém kněžském svěcení byl mnich Ildebrando v rámci své kongregace pověřen pastorací povolání a byl také zodpovědný za formování mladých kandidátů. I když byl sám sobě přísným vychovatelem, k ostatním byl velmi lidský, a vychoval tak další generaci silvestrinských mnichů, kteří na svého průvodce rádi vzpomínají.

V roce 1939 byl (opakovaně) na 20 let zvolen generálním opatem benediktinské kongregace silvestrinů a zachránil ji tak v těžké době 2. světové války. V roce 1942 založil nový klášter své kongregace ve městě Bassano Romano. Ve stejném období, kdy byl generálním opatem, byl uznávaným kazatelem, ale především duchovním vůdcem duší, z nichž u některých v naší době probíhá proces svatořečení: mezi nimi se nachází Matka Maria Pierina de Micheli z Kongregace Dcer Neposkvrněného Početí v Buenos Aires, dále Matka Geltruda Billi, spoluzakladatelka Služebnic Nejsvětějšího Srdce z Città di Castello a Matka Laura Curlotta, třetí generální představená sester z Ravasca. To je neklamná charakteristika duchovního směru otce Gregoriho, jíž se stala oddanost a spiritualita ke Svaté Tváři Kristově: spiritualita vycházející od Matky Marie Pieriny de Micheli.

V bezprostředním poválečném období (1945-1946) se rozhodl otec Ildebrando ujmout mnoha opuštěných a chudých dětí. Shromáždil kolem sebe mladé dívky a ženy a založil charitní dílo Pio Sodalizio, ze které vzešla kongregace Sester smíru Svaté Tváře našeho Pána Ježíše Krista. Kongregace se o 5 let později, 7. února 1978, stala Kongregací papežského práva. Mezitím se apoštolát rozšířil i o péči o nemocné. Dnes mají sestry několik komunit v Itálii, ale také v Polsku, Rumunsku, Indii a Demokratické republice Kongo.
Otec, jak se mu prostě říkalo, byl vysoce aktivní muž a mnich intenzivního kontemplativního života a sledoval pečlivě své Dílo i během své bolestivé a dlouhé nemoci, kdy si plně uvědomil svou touhu po Bohu a vděčnost za povolání a lásku ke Svaté Tváři. Proto v Římě na ulici Via della Conciliazione založil mužskou komunitu Deo Gratias, kde žil posledních 20 let svého života a kde také 12. listopadu 1985 zemřel. Jeho tělo spočívá v chrámu silvestrinů v Bassano Romano, v generálním domě, který založil, a který se stal domem nepřetržité adorace pro poutníky.
Dne 27. září 2000 byl otec Gregori papežem Janem Pavlem II. prohlášen za ctihodného.

(LAMB)