Matka Marie-Terezie od Srdce Ježíšova se narodila 2. května 1809 jako Théodelinde Bourcin-Dubouché ve francouzském městě Montauban. Jejími rodiči byli účetní Jean-Baptiste Bourcin du Bouché a Marie Elisabethe Carlotta Mariniová. Měla dva starší sourozence: Elisu a Léona. Její rodina patřila ke střední vrstvě a byla formálně katolická, ale nebyla praktikující a spíše kritická vůči náboženství. Její matka považovala návštěvu kostela pouze jako za společenskou povinnost a posílala děti do kostela samotné. Přesto se v mladé Théodelinde rozrostla velká láska a vztah ke katolické víře. Ve věku dvanácti let přijala poprvé svaté přijímání. Ve věku 15 let se rozhodla chodit do kostela každý den, aby mohla navštěvovat Nejsvětější svátost oltářní. Později dokonce dokázala znovu obrátit svou rodinu na víru.

Théodelinde byla talentovanou malířkou. Když se její rodina přestěhovala z Montaubanu do Paříže, začala navštěvovat uměleckou školu a zlepšila své dovednosti. V Paříži se také podílela na duchovním společenském životě města. Ve všech světských pokušeních si vždycky uvědomovala existenci Boha a hledala osobní ukotvení a blaženost ve věčnosti. Pěstovala eucharistickou zbožnost a strávila mnoho hodin eucharistickou adorací. V letech 1846 až 1848 měla tři vize Svaté Tváře.

Během únorové revoluce v roce 1848 založila s pomocí matky Isabelle, převorkou pařížského karmelu, modlitební skupinu za účelem smíru, která byla inspirována karmelitkou Marií od sv. Petra. Během několika týdnů se k modlitební skupině připojilo 2000 členů. Théodelinde si přála následovat své řeholní povolání a vstoupit do karmelitánského kláštera. Po vizi na svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova jí doporučila převorka Matka Isabelle, aby zřídila regulovanou řeholi třetího řádu, která by mohla být přidružena ke kontemplativnímu Karmelu. 6. srpna 1848 založila Théodelinde spolu s osmi mladými ženami prvními malé společenství se souhlasem církevních úřadů.

V únoru 1849 byla Kongregace sester smíření schválena a uznána Marie Dominique Auguste Sibourem, pařížským arcibiskupem. Sestry se věnovaly stálému uctívání Nejsvětější svátosti oltářní a smíru. Eucharistická adorace byla naprostým středem a zdrojem jejich spirituality. Dne 27. května 1849 přijala Théodelinde řeholní hábit a jméno Marie-Terezie od Srdce Ježíšova. V červnu 1849 bylo oblečeno dalších 13 sester. V roce 1850 založily Sestry smíření (jak se jim začalo říkat) klášter v Lyonu.

V roce 1854 se sestry přestěhovaly do bývalého kláštera voršilek v Paříži. Na jaře roku 1855 cestovala Matka Marie-Terezie od Srdce Ježíšova do Říma, aby obhájila papežské schválení své kongregace. 19. dubna 1855 byla papežem Piem IX. při soukromé audienci požádána, aby kongregace vyvíjela horlivost za obrácení hříšníků.

8. listopadu 1855 vypukl požár v klášterní kapli. Ve snaze zachránit Nejsvětější svátost oltářní před plameny, matka Marie-Terezie utrpěla těžké popáleniny, které jí v následujících letech působily velkou bolest. 10. února 1859 ona a čtyři další sestry mohly jako první složit slavné sliby. V roce 1860 založila Marie-Terezie další dům v Châlons-sur-Marne. V roce 1861 získaly sestry  pozemek na pařížské ulici a Marie dohlížela na stavbu nového velkého kláštera. V červenci 1863 se její zdraví rychle zhoršilo. Koncem srpna byla převezena do nového kláštera, kde zemřela 30. srpna 1863 ve věku 54 let. Její poslední slova byla: "Vidím... vidím... vidím...!" Byla pohřbena v kryptě nového kláštera, který se dnes nachází na ulici 39 rue Gay-Lussac v Paříži.

Marie-Terezie od Srdce Ježíšova byla 19. března 1913 papežem Piem X. prohlášena za ctihodnou.

Mezi lety 1846 a 1848 měl Théodelinde tři vize.

25. února 1847 měla vizi posvátné Tváře Ježíšovy. Viděla ukřižovaného Ježíše korunovaného trnovou korunou ve velkém utrpení a krvácení, ale jeho Tvář vyzařovala božskou krásu. Ježíš jí řekl: "Ty jsi moje milovaná dcera, Tebe jsem si vyvolil. Ty dvě kapky mé krve z úst vydávám za hříšníky." Tato událost se hluboce vryla do jejího srdce a ona zachytila ​​tuto vizi v obraze Svaté Tváře, který je stále uctíván v klášteře sester v Paříži.

Zatímco prodlévala na eucharistické adoraci 30. června 1848, ve svátek Ježíšova Svatého Srdce, měla Théodelinde další vizi. Viděla Ježíše na oltáři a zlatý paprsek, který vycházel ze srdce Ježíšova do jejího srdce. Ježíš jí vysvětlil, že uctívání a smír tiší Boží spravedlnost. Ježíš jí řekl, aby mu darovala svůj život. Přál si, aby v eucharistické adoraci vždy existovaly duše, jejichž srdce by mohl naplnit zlatým paprskem a které by hlásaly věčný život, který je darován všem duším ve světě.