Sv. Gaetano Catanoso se narodil 14. února 1879 jako třetí z osmi dětí. Již v deseti letech se vydal do semináře, kde se uvedl zcela prostě: „Přišel jsem se stát knězem“. Ačkoliv často stonal a musel se vracet na zotavenou do otcovského domu, přijal 20. září 1902 kněžské svěcení z rukou kardinála Gennara Portanova a sloužil jako farář po celý svůj život i přes poněkud chatrné zdraví. Jeho první farnost byla v odlehlé kopcovité vesnici Pentedatillo, kde sloužil od března 1904 do roku 1921. Stal se z něj horlivý následovník Kristův a dojížděl do vzdálených městeček na mule, aby zvěstoval evangelium a sbližoval lidi. V prosinci 1934 založil Kongregaci sester sv. Veroniky od Svaté Tváře, která mu měla v jeho úsilí pomáhat. Sestrám vysvětlil jejich název: „Sv. Veronika otřela zraněnou Ježíšovu Tvář při cestě na Kalvárii, a tak i Vy ho milujte a uctívejte v Eucharistii, otírejte jeho slzy a rány v těch nejchudších a osamělých“. V následujících letech působil jako nemocniční a vězeňský kaplan, zpovědník řeholních společností a roku 1940 se stal kanovníkem arcidiecézní katedrály.

Řád sester sv. Veroniky postupně rozšiřoval svou činnost o péči o chudé, zřizoval domovy pro seniory, zapojil se dokonce do boje proti mafii. Účinnou zbraní se mu stalo hlásání Božího Slova. Catanoso rovněž založil společnost chudých kleriků, kteří měli podporovat povolání ke kněžství. 2. února 1921 byl přemístěn do větší farnosti Santa Maria de la Candelaria. Sv. Gaetano vynikal hlubokou oddaností ke Svaté Tváři, a proto roku 1919 založil ve své farnosti Bratrstvo Svaté Tváře. Při této příležitosti řekl: „Sjednoťme se v úctě k Boží Tváři, napravme své hříchy a to především hříchy rouhání a zanedbávání slavení svátků. Chceme se stát opravářemi duší, přispívat k vítězství duší a zasloužit si tak účast na vznešené odměně slibované naším Pánem“. Farář také ve své farnosti obnovil mariánskou a eucharistickou úctu, přizpůsoboval svá kázání tehdejší době a snažil se pečlivě slavit všechny církevní svátky. Velmi uctíval Pannu Marii Lasalettskou. Spolupracoval také na vzájemné spolupráci mezi místními kněžími a vypomáhal jako zpovědník a kazatel v okolních farnostech. Byl často spatřen, jak tráví čas v tiché reflexi před svatostánkem a často vystavoval Nejsvětější Svátost oltářní. V roce 1943 otevřel provizorní dětský domov pro děti osiřelé kvůli 2. světové válce.

Catanoso před svou smrtí onemocněl a dokonce oslepl; přesto však přijímal ty, kteří ho přišli navštívit a poprosit o radu. Zemřel 4. dubna 1963 a jeho poslední slova byla zaznamenána: "In te, Domine, speravi, Gesù, Maria, Giuseppe“. Po jeho smrti byly zázračně uzdraveny dvě ženy trpící astmatem a těžkým druhem meningitidy.

Řád sester sv. Veroniky měl při sčítání v roce 2008 95 sester v 17 řeholních domech. 8. prosince 1980 získala kongregace papežské schválení od papeže Jana Pavla II.

Proces blahořečení byl zahájen 15. října 1981 poté, co Kongregace pro svatořečení vydala oficiální „ nihil obstat“ (nic proti) a nazvala Catanosu Božím služebníkem. Za blahoslaveného byl prohlášen 4. května 1997 a za svatého 23. října 2005 papežem Benediktem XVI. 

Jeho památku si připomínáme 20. září.

Kongregace sv. Veroniky, otec Gaetano 4. zprava dole